Tipy a triky: David Písek

 

Obrázek článku

Šipkám se věnuju už 15 let (a když si to tak uvědomím, je to fakt děsivý! ). Za tu dobu se můj přístup ke hře několikrát změnil. V začátcích to bylo klidně 6 hodin denně u terče. Postupem času jsem trénink přizpůsobil volnému času a hlavně psychice. Dneska se těch 6 hodin nasbírá za celý týden. Ale nemyslím si, že je to nutně špatně…

Můj přístup v roce 2010

Dravost, chuť vyhrávat, zklamání z proher, touha hrát velké zápasy, sny a emoce – to jsou věci, kterými si projde většina začínajících sportovců. Když k tomu přidáte trochu talentu, máte slušný základ pro budoucí úspěch. Ale co je naprosto zásadní, je intenzivní trénink. Jedině tak si vaše ruka osvojí ty správné návyky. Zbytek je už o hlavě… I když můj trénink ze začátku nebyl nijak extra kvalitní, myslím, že právě díky kvantitě naházených šipek jsem se brzo stal slušným šipkařem. Pokud by se chtěl nějaký nováček inspirovat, tady je pár tipů a triků, které jsem si tehdy osvojil:

  • Intenzivní trénink: Věnoval jsem tomu snad všechen volný čas. Čím víc šipek, tím líp. 
  • Terč na očích: Pověste si ho tam, kde trávíte nejvíc času. Já měl terč v pokojíčku a bylo skoro nemožný kolem něj projít, aniž bych hodil aspoň devět šipek. A není náhoda, že nejvíc jsem natrénoval vždycky, když jsem se měl učit do školy . 
  • Sledujte progres: Vymyslete si vlastní tréninkovou hru a sledujte, jak se zlepšujete. Nebo si jen počítejte každou svou 180ku – jako jsem to dělal já . Je to fakt motivující. 
  • Nebojte se turnajů: Čím dřív začnete hrát proti ostatním, tím dřív začnete pracovat i na psychice. A to je klíč. 

Můj přístup dnes

Ten prvotní elán už trochu opadl, a tak se dnes hlavně snažím pracovat s motivací. Můj první „konec kariéry“ už mám za sebou – naštěstí vydržel jen asi dva roky . Teď jsem zpátky a dávám si nové cíle, hledám nové výzvy. Nechci radit zkušeným matadorům, ale pokud by to někomu mohlo pomoct, tady jsou moje „odborné“ rady:

  • Moje filozofie? „Hlavně se z toho nepo***.“ Hra mě musí bavit. Bez toho to prostě nejde. Hledejte si impulzy, které vás znovu nakopnou. 
  • Kvalita nad kvantitu: Netlačím na pilu. Když cítím, že už to po hodině není ono, prostě přestanu. 
  • Rychlé cukry po ruce: Na celodenních turnajích energie rychle dochází. Banány v batůžku jsou pro mě nutnost. 
  • Trénujte pod tlakem: Zápasy, kde o něco jde, jsou ten nejlepší trénink na psychiku. 
  • Tlak? Jen od soupeře: Sami na sebe ho nevytvářejte. To vás jen sváže.

Tak to by bylo něco krátce o tom, co pomáhá mi. Doufám, že vám mé rady budou v něčem užitečné. Děkuji, že jste dočetli až sem a ať to lítá.

DP