Šipky – pro někoho hospodská zábava, pro jiného sport na úrovni tenisu či kulečníku. Ať už šipky milujete jako hráč, fanoušek, nebo organizátor, svět za českými hranicemi nabízí fascinující rozmanitost stylů, pravidel a typů turnajů. Softy, tedy šipky s plastovým hrotem, válcují Asii a dobývají Ameriku. U nás najdeme jak softové šipky, tak popularita je i na straně steelových šipek, které sledujeme i ve světě díky zastoupení českého současného profesionála Karla Sedláčka nebo i s ním v minulosti Adama Gawlase. Pojďme si udělat podrobný přehled toho, co se ve světě šipek vlastně děje.
1. Dvě cesty šipkařského světa: Steeldarts vs. Softdarts
Šipky se ve světě dělí na dvě hlavní disciplíny – podle typu terče a hrotu:
Steeldarts (šipky s ocelovým hrotem)
Tento formát zná většina českých hráčů. Používá se sisalový terč, na který se hází šipkami s kovovým hrotem. Terč je rozdělen do 20 segmentů s dvojnásobkem (double), trojnásobkem (triple) a centrem (inner bull, outer bull). Body se počítají ručně (nebo pomocí aplikace či rozhodčího), a každý hod má svoji váhu. Základní formát hry je „501 double out“ – tedy hráč začíná na 501 bodech a musí se dostat na nulu zakončením přes double.
V Česku je tento formát naprosto dominantní. Najdeme ho v hospodských ligách, krajských soutěžích i celostátních šampionátech. Systém vyžaduje přesnost, psychickou odolnost a výbornou matematiku – hráč si musí umět sám spočítat, jaký hod mu zbývá do konce legu (avšak může se také zeptat rozhodčího, který skóre počítá).
Softdarts (šipky s plastovým hrotem)
Softy se hází na elektronický terč, který automaticky počítá skóre. Tato verze šipek je rychlejší, dynamičtější a díky technologii atraktivnější pro mladé publikum. Terče mají často menší double a triple segmenty než klasické steelové, a to výrazně mění taktiku hry. Některé softové verze dokonce používají úplně jiná pravidla – například hru „Cricket“, kde se nepočítají body, ale uzavírají se jednotlivé segmenty.
Softy jsou extrémně populární v Japonsku, Jižní Koreji, Thajsku, na Filipínách, v USA a Latinské Americe. V těchto zemích často najdeme softové šipky typu BULLSHOOTER – větší segmenty trojnásobků, dvojnásobků a také středů, kde i 25ka se pořítá jako 50 v některých hrách. Hry jsou proto na těchto typech terčů úplně jiné, než jak je známé z klasických šipek.
2. Profesionální scéna: Kde se to hraje nejvíc a o co jde
PDC – Professional Darts Corporation
Pokud se zajímáte o šipky víc než jen rekreačně, nemohlo vám uniknout jméno PDC. Jde o nejsilnější šipkovou organizaci na světě – obdoba ATP v tenisu nebo FIFA ve fotbale. Založena byla v roce 1992 jako odštěpená větev od původní BDO (British Darts Organisation), která upadala. PDC od začátku vsadila na profesionalizaci, show a vyšší prize money. A tah vyšel.
-
PDC World Darts Championship v londýnském Alexandra Palace je vrcholem sezóny – koná se každoročně od poloviny prosince do začátku ledna a sledují ho desítky milionů fanoušků po celém světě. Vítěz bere v současnosti půl milionu liber a od následujícího roku až 1 milión liber (téměř 30 miliónů korun).
-
Premier League Darts – elitní pozvánková série osmi nejlepších hráčů světa. Hraje se každý čtvrtek večer v jiné části země, převážně na britských ostrovech, ale hráči se podívají i do nizozemského Rotterdamu.
-
Turnaj World Matchplay – tradiční letní turnaj v Blackpoolu, který má specifický formát dlouhých zápasů na vysoký počet legů a často nabídne nejvyrovnanější zápasy sezóny.
-
World Series of Darts je prestižní série exhibičních turnajů v šipkách pořádaná organizací PDC (Professional Darts Corporation). Cílem této série je popularizace šipek po celém světě, a proto se turnaje konají mimo tradiční šipkové destinace – například v USA, Austrálii, Novém Zélandu, Bahrajnu nebo Dánsku. Na turnajích se střetávají špičkoví profesionálové s domácími kvalifikanty, což zajišťuje atraktivní podívanou i propagaci šipkové scény v daných zemích.
PDC má řadu dalších turnajů: European Tour, UK Open, Players Championship, Grand Prix, Grand Slam atd. Hvězdami této scény jsou jména jako Michael van Gerwen, Gerwyn Price, Peter Wright, Luke Littler Luke Humphries, Michael Smith nebo v minulosti legenda Phil „The Power“ Taylor.
WDF – World Darts Federation
Zatímco PDC ovládla mainstream a televizní obrazovky, WDF (nástupce zaniklé BDO) hájí tradici a amatérský duch šipek. Funguje jako světová federace s národními členy, jako je třeba Česká šipková organizace (ČŠO).
-
Vrcholem je WDF World Championship, který se od roku 2022 opět koná v legendárním Lakeside Country Clubu.
-
WDF sdružuje stovky menších turnajů po celém světě, včetně známých Open turnajů v Holandsku, Belgii nebo Skandinávii a mezi ně patří také i tradiční listopadový Czech Open.
-
Styl hraní je prakticky shodný s PDC, ale menší prize money, menší popularita a pomalejší vývoj znamenají, že profesionálové dnes většinou míří do PDC.
3. Softové turnaje: Když elektronika ovládne šipky
Bullshooter World Challenge of Champions
Americký vrchol softových šipek se koná každoročně v Rock Island (Illinois). Jde o obrovský mezinárodní turnaj pořádaný firmou Arachnid, výrobcem elektronických terčů Bullshooter. Zúčastňují se hráči z USA, Japonska, Španělska, Jižní Ameriky a dalších zemí. Česká stopa zde zatím není silná, ale jednotlivci už se pokoušeli do kvalifikací proniknout.
Hraje se zde množství herních formátů – od klasického 501, 701 přes Cricket až po týmové hry typu Count-Up či Double-In.
DARTSLIVE, SUPER DARTS, SOFT DARTS WORLD CUP
Tyto série jsou doménou Asie – hlavně Japonska, Hongkongu, Tchaj-wanu a Koreje. Turnaje se často konají v koncertních halách, s laserovou show, moderátory a vizuálními efekty. Většina těchto soutěží běží pod hlavičkou firem jako DARTSLIVE nebo PhoenixDarts, které zároveň vyrábějí terče.
-
Vítězové si odnášejí prestiž i sponzorské smlouvy – někteří hráči mají vlastní šipky, série triček nebo dokonce fanouškovské základny.
-
Zajímavostí je, že softoví profíci se tolik často nedostávají mezi steelovou Elitu (najdou se vyjímky jako Boris Krcmar nebo asijští hráči, ale je jich méně než by jste čekali). Mezi oběma disciplínami je překvapivě malý průnik.
4. A co my, Češi?
Česká šipková scéna je rozložená na obě organizace. Domácí ligy pod hlavičkami ČŠO a softového UŠO fungují v krajích, okresech i celostátně. Hraje se podle WDF pravidel, a i když nejsme světová velmoc, máme řadu hráčů, kteří se dokázali prosadit na evropských šampionátech – a v případě Karla Sedláčka nebo Adama Gawlase dokonce i na PDC turnajích.
Závěrem: Šipky nejsou jen o jedné cestě
Ať už házíte kovovým hrotem na sisal, nebo plastovým na elektroniku, šipky mají univerzální kouzlo: soustředění, rytmus, přesnost a soutěživost. Kdo si jednou stoupne na čáru a zavře přes double, ten ví, že jde o víc než jen hru. A když k tomu připočteme mezinárodní scénu, šipky se stávají sportem bez hranic.
